Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Právní postavení menšin v Rusku
Ullmannová, Nicola ; Petráš, René (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
Název práce: Právní postavení menšin v Rusku Tato práce je přehledem právního postavení menšin na území Ruska a jejich vzájemnou interakcí s dominantním národem v jednotlivých dějinných etapách. Jejím předmětem je zkoumání proměn postavení menšin v oblasti práv politických, kulturních, jazykových, náboženských, a také základních lidských práv. To je kladeno do historického kontextu a je zkoumán vliv menšinové politiky státu na státní integritu včetně hodnocení přiměřenosti státoprávního uspořádání potřebám národnostních menšin. Prostor je věnován také administrativnímu členění země, které hraje v ruských poměrech důležitou úlohu. Hodnoceny jsou klady a zápory dobové legislativy a její dopad na praktický život menšin je ilustrován na příkladech konkrétních menšin. Práce je strukturována chronologicky, přičemž prezentuje dějiny Ruska především z hlediska milníků významných pro národnostní menšiny. V prvé části věnované Ruskému carství je sledováno jeho postupné rozšiřování a odlišnosti v právním postavení podrobených národů. Přibližně od poloviny 19. století směřuje ruská legislativa k unifikaci, resp. rusifikaci celé říše, přičemž jsou sledovány příčiny a dopady tohoto počínání, především tvorba národnostních hnutí spějících k nezávislosti okrajových částí říše. Začátek 20. století je pak...
Odraz sudetoněmecké otázky v česko-německých vztazích a jeho právní aspekty
Holý, Michal ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Resumé Smyslem této práce je poskytnout uspokojivý obraz právního postavení německé menšiny, tzv. "sudetských Němců", v první československé republice. Autor se rozhodl do jejího záběru vedle hlavních třech pilířů národnostního práva, tak jak je vymezováno současnou teorií, a okolností jejich vzniku také začlenit stručné pojednání o právním postavení národností v dobách rakousko-uherské monarchie, kdy byly položeny jeho faktické i teoretické základy a kdy vykrystalizovaly historické okolnosti, které předurčily následný dějinný vývoj v této věci. Pozornost je věnována také mezinárodní politické situaci, která měla spolu s mezinárodněprávní úpravou na vznik norem vnitrostátního práva dotýkající se postavení německé menšiny a na její samotné začlenění do ČSR zásadní vliv. Práce je rozdělena na dvě základní velké části - Předlitavské národnostní právo a Československé národnostní právo a ochrana menšin. První z nich tvoří dvě kapitoly, z nichž jedna se snaží o nastínění právně-politického rozměru česko-německé otázky na pozadí státoprávního vývoje do doby vydání prosincové ústavy. Druhá kapitola, podstatně podrobnější, se ve své první podkapitole snaží teoreticky vymezit národnostní právo jako právní odvětví a jeho zakotvení v ústavě z roku 1867, další čtyři podkapitoly se pak blíže zabývají třemi základními...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.